Není půlka jako půlka...

Publikováno 29.10.2016  |  Cesta za snem - Triatlon

Každá aktivita nás naplňuje, něco nám dává, mnohdy dává víc, než chceme... Ale co ten soutěživý duch? Poslední roky se nesou s podtextem výzev a odhodlání. “Pane Bože, na starý kolena do toho jde po hlavě”, běduje doma mamka...
Ale jak poznala, že na starý kolena? Na gymplu mě honila za knížkama, zatím co já milovala časy v tělocvičně s rukavicema a pytlem. Na vysoké byla nadšená, když jsem se vrhla na aerobik, že konečně bude mít doma copatou holčičku (bohužel) a až absolvováním FTVS jsem se poprvé začala honit za výkony. A to doslova.

“Zaběhnutí půlmaratonu ti zajistí život v běhu”, věta která se mi dostala pod kůži. Jenže…. co když tě “jen to” běhání přestane naplňovat? Keňanka ze mě nikdy nebude. Každý rok si můžu dávat nové cíle - lepší časy, delší vzdálenosti, ale pořád je to běh. Pak příjde na jeden trénink Marta a vytasí hlášku “Buď dobrá jako já, zkus triatlon”. V tu chvíli se vracím v hlavě o 15 let zpět a vzpomínám na své závodní plavecké chvíle. Tehdá jsem byla v bazénu 4 krát týdně, kde jsou ty časy… Mám pocit, že plavky znám už jen z plovky a brejličkám zpuchřela gumička…
Na FB na mě jako naschvál vyskakují posty od Pavlíny Švadlenkové a já si říkám, proč to nezkusit. Letos padly dva triatlony sprint v Praze (ZDE) a terénní Most (ZDE), spolu s nima přišla i dvojitá radost z 1. místa, ale … občas svítí štěstí víc jak sluníčko.

Na konci léta plánuji start v Šamorínu, ale nakonec z vlastní hlouposti nejedu. “V sezóně 2017 zkusím olympijský triatlon”, rozhoduji se. A pak příjde jedno kafe s Pájou a změní všechno.  “Hele, olymp.  dáš už teď, připrav se na ½ IRONMANA, buď jako já”. “Stejně dobrá jako já”, vzpomínám si na Martu a usmívám se.

Zjišťuji informace. Tohle bude výzva - 1,9 km plavání, 90 km kolo, 21 km běh. “Jdu do toho, Pájo”. Píšu večer před usnutím zprávu. Cítím v ní podporu, zapojuje mě hned do dění. V Praze se dostávám do rukou Ondry a spolu s ním proplouvám první kraulové bazény. Ironií osudu je snad jen zjištění, že jako prsařka mám prsa ve stádiu - “Lepší je neplavat. Od teď už jen kraul”.
O 14 dní později se hlásím na CzechMana a 3.6. 2017 se zapíše do dějin mého deníčku.

Je to přesně 3. týden kdy jsem začala s přípravou a už teď vidím, že příprava na maraton byla procházka růžovou zahradou.  Vstávat denně před 5 ale má svoje ovoce. Večer doslova upadám a prožívám téměř bezesné noci. Nikdy mi tak moc nechutnalo jídlo jako teď a to jsme teprve na začátku. “Sezona skončila, kdy s náma někam vyrazíš”, volají kámoši a lákají do baru. “Až po závodě příští rok”. Ale už teď tomu sama nevěřím, určitě příjde něco dalšího.

Pro efektivní trénink jsem podstoupila i zátěžový test pomocí MOXY a teď už se jen poprat s výsledky. Rozebral mě snad do posledního svalového vlákna. Jedno je ale jisté, i když nejsou dispozice k vytrvalostním sportům (mamka byla sprinterka a odmala mi říkala, že za klukama se neběhá, asi se nechtěla zadýchat, nebo nevím), odhodlání a nasazení nechybí! A kde je vůle, tam je cesta!

Vítej v mé přípravě na Cestu za snem 3 - TRIATLON!