Zpět na výpis článků

Děti a jejich polohování

Publikováno 22.10.2018  |  Matka v běhu



Nic není pro miminko krásnější jako náruč rodičů. U nás doma to bylo úhlavní téma, i když možná je někdy lepší nevědět. Už to jak miminko držíme a jak s ním manipulujeme ovlivňuje jeho vývoj.

 

Při školeních u doc. Koláře, kde se vychází z DNS obrázků, které v současnosti potkáte snad v každé ordinaci dětské lékařky, se vycházelo vždy od vývoje miminek. Už tenkrát jsem si říkala, že co si do pohybového vzorce otiskneme jako malý, nosíme si celý život a těžko vzorec potom přeučujeme. Když se narodila Emička, neváhala jsem ani na minutu a ještě před jejím příchodem jsme doma s Michalem trénovali správné nošení. Ale... často jsme setkávali s názory tipu: “taky jsme tě tak nenosili a jsi normální.” “Moc to hrotíte!” apod.

Jasně, kdysi se nic takového neřešilo, ale málokdo si uvědomuje, že chyby ve vývoji se nemusí objevit hned, ale až za několik let nebo rovnou v dospělosti.

 

Naše nejoblíbenější poloha v současnosti je tygřík (tu panenku berte s rezervou), kde si Emča krásně odříhne, ale i si namasíruje bříško a zachránila nás před pár večery v boji proti prdíkům. V tygříkovi krásně i posiluje zádové svaly a zkoumá svět kolem sebe.

Od narození ji chováme v klubíčku, které je bráno jako odpočinková pozice. Užití klubíčka jsme našli i ve vaničkování, které praktikujeme hned od zahojení pupíčku.

K socializaci a povídání ji polohujeme do polohy s podsazenou pánví, kdy se celá záda opírají o nás nebo naše pokrčené nohy podle toho kam směřuje pohled miminka.

 

Určitě ji doma neposazujeme a dokud se sama nepostaví, stavět ji ani nebudeme. Vše má svůj sled a vývoj a chůze je jako třešnička na dortu ve vývoji dítěte.

Důležité je jedno, střídat polohy a hlavně strany střídat.

 

Měli jsme doma i období, kdy nám cca týden v klubíčku pouze plakala a chtěla být ve vzpřímené poloze a číhat přes rameno. Nebudu vám lhát, ale docela z toho i bolí ruce. Tato poloha je skvělá k odříhnutí, ale není nejlepší k dlouhodobému použití - nošení. Hlavička miminka je oproti zbytku těla těžká a tak celá její zátěž dopadá na páteř, která ještě není plně vyvinuta. A tak se dostáváme i na téma nosítek. Jako největší odpůrce, kdy tvrdím, že dítě patří na zem, ho po tomto týdnu i my doma máme, ALE! je potřeba vybrat ergonomické (o tom třeba v jiném článku) a aby splňovalo pár bodů. Teď k samotnému užití. Výhodu nosítka vidím jen k rychlému přesunu někam, pro něco apod. Děti by v něm určitě neměly trávit celé dny a ani argumentem, že v Indii a Africe je taky tak nosí mi názor nikdo nezmění. Protože právě v těchto zemích ženy pracují v předklonu a děti jsou díky tomu ve finále hlavně v pozici ležmo.

 

Dost už moudra. A jaká je vaše nejoblíbenější poloha s miminkem?