Cvičení s kočárkem, jak na to

Publikováno 11.05.2019  |  Matka v běhu

Mnoho maminek, které přijdou na cvičení s kočárky - Matka v běhu, čeká, že celá lekce je vedena u kočáru a jsme stále v pohybu. Opak je pravdou. Proč?

Snad to nevyvolá veliký rozruch, ale… Celkově mi přijde, že jsou přesně 2 hlavní póly maminek - ty aktivní, které by nejradši makaly hned po porodu a pak ty, které to neřeší a do sportu se nehrnou, protože se hodně naběhají kolem ratolesti, nemají chuť, čas a nebo prostě mají dovolenou.

Pozor, i pro ty aktivní mám taky prst nahoru. Nic se nemá přehánět a s aktivitou bych začala opatrně. I když jsem taky blázen, počkala jsem si na vše až když to mělo svůj čas a já viděla, že to tělo dá. Nebudu vám lhát, ale těžce jsem ze začátku nesla, když jsem nezvládla pár cviků, které mi dřív nedělaly problém, protože tělo najednou nefungovalo, jako dřív.

Proč necvičíme s kočárkem

Obecně vidím (a na sobě i cítím), že většina maminek má přetížené trapézy, předloktí apod. Jednoduše, záda a ruce trpí. Trpí pořád, protože děti nosíme a různě taháme. Nebudeme si nic nalhávat, ale 100% ergonomicky, tak aby všechny svaly byly zaktivované, aby nic v těle netrpělo, to neděláme.

Když si vezmu, že držím rukojeť kočárku, 99% maminek ji např. při výpadu (zátěži) ještě intenzivněji stiskne a při pohybu nahoru automaticky zapojí už tak přetížený trapéz a je to jako jeden začarovaný kruh. Přetěžujeme přetížené.

Další poznatkem, co často vidím, je, že např. při klusu tlačí maminka kočárek pouze jednou rukou. Při tom automaticky aktivuje víc jednu polovinu těla, pánev jde do rotace a už se zase buduje nějaký nešvar.

Přesně to je jeden z důvodů, proč necvičíme s kočárky a hodně věcí děláme v prostoru bez extrémního využití pomůcek. V tréninku jsou cviky zaměřené na nohy a kompenzací na diastázu, pánevního dna, záda apod.

Jak na to, když musíme držet kočárek

Úchop na kočárku by měl být volný, lokty by neměly být propnuté, ale mírně pokrčené, stejně tak i kolena. Myslete i na pánevní dno. Pozor i na ramena, která odtahuje od uší a od stran. Pohled směřuje dopředu a do dálky, nekoukáme se na rukojeť. Madla se držíme, oběma rukama!

Vím, hezky se to píše, ale hůř dělá, ale zkuste to!

ALE! NEŽ NEDĚLAT NIC, JE 100% LEPŠÍ VYRAZIT S KOČÁRKEM, VYTÁHNOUT SE HEZKY NAHORU, ZAKTIVOVAT PÁNEVNÍ DNO A TŘEBA JEN STŘÍDAT RYCHLOU POMALOU CHŮZI A OBČAS TAM VLOŽIT NĚJAKÝ TEN KOPEC.