CO S SEBOU NA TRAŤ? MÉNĚ, JE VÍCE

Publikováno 15.02.2016  |  Nikola radí/zkouší

Když jsem začínala s během neustále jsem řešila kolik věcí s sebou potřebuji a kam je všechny dám. V rukou mi překáželi, v kapsách mi nadskakovaly, což tak nebylo nejpříjemnější… Ale pak jsem řešila i otázku čeho se můžu vzdát. Už jsme se podívali na jídlo a pitný režim (ZDE), na samotnou přípravu (ZDE), ale co s sebou?

Dnes už s sebou na výběhy nenosím skoro nic :) Bohatě si vystačím se sluchátkama, papírovým kapesníkem a při dlouhých bězích s opencard a gelem nebo hroznovým cukrem. Na start půlmaratonu toho potřebujete ještě méně. Organizátoři vám při nejhorším zajistí jejich vlastní autobus (pamatuju jak jsem se bála svého prvního startu a mamka mě chlácholila: “Neboj, při nejhorším, tě do cíle dovezou, opencard si neber, svezeš se po Praze zadarmo!”)

Velikou roli hraje i výbava! A kdo by to řekl, ale u běhu boty, které by před startem měly být lehce prošlápnuté, a ponožky. Ano, ponožky jsme mnohokrát podcenila a pak jsem dokola řešila puchýře a odřeniny. Není zrovna nejpříjemnější, když se vám shrne. Proto se doporučuje mít je lehce vytažené. Boty jsou veliké téma, které jsou na jeden veliký článek, ale dejte na pocit a pohodlnost. Nezapomeňte, že při běhu se vám bortí klenba a noha otýká , proto se doporučuje vzít si cca o číslo větší.

Samotným během se organismus zahřívá a adrenalin také dělá svoje, také se rozhodně nebalte, oblečte se jako když by bylo o 5-7°C více. Na březnový půlmaraton bohatě postačí leginy, tričko/tričko s dlouhým rukávem. (možná někdo zmákne i kraťasy, já určitě ne).

Věděli jste, že na závod se nedoporučuje brát si úplně nové věci? Měly by být alespoň jednou vyprané, což má zamezit i odřeninám.

A pak jsou tu ty trendy barevné kompresní podkolenky. Žilní návrat je značně ovlivněn gravitaci a právě tyto ponožky k tomu napomáhají. Když nám lépe bude proudit krev, zbavíme se dříve škodlivin! Ale, doporučuji vyzkoušet. Já osobně je používám jako skvělý nástroj k regeneraci po závodě. Když doběhnu, natahuji je hned na nohy a sundávám je až doma. Celkově se nedoporučuje v kompreskách trénovat pořád, protože tělo si na ně pak zvykne.

Před startem si od budějovického půlmaratonu mažu třísla a tricpes, který se tře o tělo vazelínou. Dřív jsem se tomu smála, dokud na mě nedošlo a já do cíle nedoběhla sedřená jak po srážce s asfaltem.

No a pak tu mám gely a hroznový cukr

Nebojte, na trati vám rozhodně nehrozí, že by jste hlady umřeli a do cíle nedoběhli. Jenže hlava je mocná čarodějka a psychika kolikrát zahraje velikou roli. A jak se říká: “Nikdy nevíš, kdy doje”, proto si vždycky na závod beru jedno balení hroznových cukrů a nebo gel (já preferuji ty od USN). Většinou ho ani nepoužiju, ale pro pocit.

Jen malá poznámka - gel doporučuji v tréninku otestovat :) Umí vám dodat hodně energie ale tak parádně rozproudit partie, které zrovna nepotřebujete, tak ať místo cíle nedobíháte k TOIce (přiznávám, mluví za mě zkušenost, jenže já tenkrát byla v lese - a to doslova).

Rady a tipy jak přežít půlmaraton jsou u konce. Přeji jen vyběhnout to správnou nohou a běžte hlavně pro pocit. Pražský půlmaraton mi navždy zůstane v paměti a doufám, že ani vás to nemine!