PROMĚNY PŘED A PO



Andrea

Proč do toho Andrea šla

Hlavní gró celého mého procesu je to, že jsem nikdy nebyla štíhlý typ. Odjakživa si pamatuju, že jsem zkoušela různé diety, co zrovna byly in. S váhou jsem to měla jako na houpačce, protože žádná z diet nešla vydržet věčně a mně stačilo se jen podívat na sladké a měla jsem 2 kila nahoře. Nikču znám od vidění už od základky a dlouho jsem koukala, jak koučuje v Praze. Pak když jsem se dozvěděla, že je zpět v Chrudimi, hned jsem věděla, že to je to „ono“, co mě nakopne. Protože přeci jenom, když jdete k někomu, koho znáte osobně a znáte jeho výsledky, je to hned o něčem jiném. S velkým ostychem jsem se tedy rozhoupala a Nikče napsala o konzultaci a pak už to šlo jak po másle. Knížka, měření, cvičení, úprava jídla, vysvětlení všechno možného i nemožného. Věřila jsem Nikče v tom, co dělá a říká, a proto i mé tělo a hlava makaly, jak mají.

Co pro tebe bylo nejdůležitější

Za nejdůležitější považuji sladění hlavy a těla. Pokud je hlava v pohodě, je i tělo v pohodě a nepřibírá už jenom pomyšlením na sladké. Důležitá pro mě byla v počátku podpora celé mé rodiny a přátel. Nikdo mi neříkal věci typu „pro jednou se to nezblázní“, „ježíš, dej si a nedělej Dášu“ apod. Naopak mě povzbuzovali a chtěli „návod“ na to, jak to dělám, co jím, atd. Později také přišly lichotky, jak mi to sluší, jak jsem se změnila a samozřejmě si ženská nemůže nevšimnout i pokukujících se očí mužského zastoupení. V neposlední řadě pro mě bylo důležité vedení Nikči. Na začátku jsem dostala jasné rady, co a jak dělat a hlavně PROČ TO TAK DĚLAT. Mohla jsem kdykoliv napsat o radu, prodiskutovat své stravovací návyky, apod.

Cesta k cíli 

Cesta k cíli stále běží. Ale musím se poplácat po rameni, že kus jsem už ušla, konkrétně 10kg cesty. Vnímám to tak, že je to celoživotní proces, celoživotní styl a režim a dokud si to každý z nás neuvědomí a bude pracovat s jídlem a formováním těla jako dietou a líběním se do plavek, nikdy nebude spokojený. Já si v prvé řadě uvědomila, že to dělám jen pro sebe, abych se sama cítila dobře, a když si sem tam dám něco „prasáckého“, že se svět nezblázní.

 


Mikli

Občas padne hec, který na první pohled vypadá jako bezva nápad, ale často se stává, že se z něj stane závislost nebo i další životní náplň. 

Jsem ráda, že jsem mohla být u toho!

 

 

 

 

 

 


Paní J.

J. je vášnivou sportovkyní a instruktorkou tělem i duší, s váhou si ale lámala hlavu a nešlo ji na rozum, proč při takové zátěži nejsou vidět výsledky nebo jen mizivé. Společně jsme sedly nad jídelníček a první centimetry letěly hned dolů. 
Zpočátku kroutila hlavu nad počtem porcí a pestrostí stravy. Jíldo jí konečně začalo bavit. 
J. v 3TO GO programu pokračuje dál.
 
 
 
 

 


 

Maminka po porodu - měsíc spolupráce

 

Maminka a její cesta:

Hlavním úskalím bylo vypouklé bříško, které bylo na omak tvrdé a bolavá bedra. Po diagnostice jsme došly k závěru, že maminka od 2 ročního chlapečka má přetížená bedra a i když to nevypadalo - povolené břicho.Společně jsme se zaměřily na posílení pánevního dna a hluboký stabilizační systém. Důraz jsme kladly i na spávné dýchání (původně dýchala pouze podkličkově).
Po 3 týdnech se měnila tenze(napětí v bedrech) a břicho dostávalo jiný tvar. Bolesti ustupovaly. Samozřejmě jsme zasáhly i do jídelníčku, kde jsme přidaly více porcí (jedla málo). Dnes už spolu s chlapečkem běhají venku bez bolestí.

 


 

Michal

Michal a jeho cesta:

Kdo mě zná, ví, že rozhodně jsem nikdy nevypadal a asi ani nebudu vypadat jako fitness modelové. Když jsem Niky poznal prvně, měl jsem 3,3 křížku na krku, za sebou jedno těžké onemocnění a s druhým jsem akorát bojoval. Po víkendu stráveným s Niki jsem měl nastoupit na operaci do špitálu. A nastoupil jsem. Byl jsem o pár deka lehčí, o odznak a diplom bohatší.

Během pár měsíců se mnou Niky zvládla zázraky. Ze 120 (+/-) kil mi pomocí jídelníčku a tréninku pomohla dolů na současných pětaosmdesát. Během té doby zvládnul poměrně solidně zaběhnout Cooper, který byl pro mě vždycky utrpením a dokonce jsem dokázal dovést svůj běžecký deník k metě 10km.

Vím, že to není moc vidět, ale o to víc to bylo vidět, když jsem jako vždycky v létě vlezl do bazénu. Volání na záchrannou linku Greenpeace se už neopakovalo. Sice se nedostavily obdivné pohledy sedmnáctiletých slečen, ale už se ani znechuceně neodvraceli.

Prostě díky Niky jsem se dokázal dostat do nějaké koukatelné formy. A to tak, že jsem se na tréninky pravidelně těšil a neměl jsem pořád potřebu dokazovat jí, okolí a sobě, že jako trenér jsem lepší. Ano, mám totiž klasickou úchylku z povolání. Jsem trenér, a i když dělám tréninky zaměřené hlavně na americký fotbal a jeho hráče, tak jako kondiční trenér se často nechávám od Niky inspirovat.

I to je jeden z důvodů, proč jsem s Niky nakonec začal spolupracovat i na klubové úrovni. Pravidelně jsme se pak začali scházet i z pozice head coach a fitness coach a i to fungovalo výborně. Kluci si Niky rychle oblíbili. Nikdy po nich nechtěla nic, co by sama nedokázala. A to na naše kluky fungovalo.

 


 

Lucka

Proč do toho Lucka šla:

Na začátku bylo mým cílem shodit pár kilo…10-15, i to bylo velkým snem. Chtěla jsem zase lyžovat, bruslit, tancovat, ale nedostávalo se mi dechu a síly.Zároveň bylo velkým problémem udržet tempo s malým dítětem, které pořád někde lítalo. Vážila jsem 113 Kg při svých 168 cm.

Cesta k cíli:

Jde to, jen se do svého snu musíte zakousnout. Říct si, že to dokážete i když Vám nikdo z okolí nevěří. Důležité je, najít si pohyb, sport, který vás baví a ve kterém můžete vidět své zlepšení. Je jedno jestli je to Zumba, Piloxing, běh nebo cyklistika….. To Vám pomůže i změnit jídelníček. Zjistíte, že se cítíte s novým jídelníčkem svěžejší, plní energie a síly, že se Vám už nechce po obědě spát :-D

Niki mi vysvětlila, že aerobní zátěž je důležitá, ale sama o sobě nestačí. Identifikovala má slabá místa a pomohla mi tělo zformovat….pomohla mi zdolat Spartan Race :-D a ukázala mi další cestu….

Z mých vysněných 15 kil je dnes 48 kilo, která se už nikdy nevrátí :-D nedopustím to :-D Už se nesoustředím jen na sebe. Pomáhám lidem zvyšovat jejich fyzickou kondici a radím se stravovacími návyky. Být instruktorem ve Fitness centru mě baví a dává mi to možnost jít dál….můj sen je splněn.

Přiběh Lucky na sport.cz

 


  

Honza - 5ti týdenní progres

 

Proč do toho Honza šel:

"Chtěl jsem vyzkoušet jak moc funguje dodržování stravy a jaký bude výsledek. Zda se sebou mohu něco udělat i bez zbytečného hladovění."

Co pro něho bylo nejdůležitější:

Neztratit sílu a energii do trénování. "Opak byl pravdou, díky stravě se mi lépe běhalo, plavalo a vůbec všeobecně sportovalo."

Jak jsme se k cíli dostali:

Vzhledem k vysokému zatížení byl u Honzi problém opravdu ve stravě. Vynechali jsme večeře v podobě pizza a brambůrky, tyčky a sladkosti k odpolední svačině nahradili stejně chutnou, ale zdravou a pestrou stravou.


 

Martina

 

Proč do toho Martina šla:

Martina si chtěla vyzkoušet a sama poznat, jestli je vůbec možné z pravidelného cvičení zhubnout a překonat sama sebe .....Samozřejmě hlavním cílem byla hezká postava .... jedna 

Co pro ni bylo nejdůležitější:

„Podpora při trénincích - když už jsem nemohla, byla jsi tam a říkala - pojď, to dáš, ještě chvilku. Hecovala jsi mě."

Jak jsme se k cíli dostaly:

Společně jsme upravily jídelníček, aby ji  vyhovoval vzhledem k práci a nasazení. Problém byl v nepravidelnosti stravy, hlavně jedla večer a sladkosti. Najednou si rozdílu začalo všímat okolí., „Já sama na sobe cítila , že jsem lehčí, celkově jsem se cítila líp a měla jsem hlavně plno energie a především dobrou náladu. Důležité pro mě bylo, že mě to bavilo. Každý cvik, který jsem musela překonat mě motivoval a hnal dál. Asi po měsíci a půl, co jsem vlezla do šatníku a zjistila , že mi je téměř všechno velké jsem věděla, že se pomalu ale jistě bližím ke svému cíli, který se poprvé stal realitou. „


Nikola

Nejlepší je začít u sebe. Já bojovala na vysoké, ale ne se známkami (a to mám tělovýchovu – pohyb mi nechyběl). Můžu říct, že jsem vyzkoušela vše, až jsem se dostala do fáze přetrénování a opak se stal realitou – výsledek vidíte vlevo sami. Jedno bylo zajímavé, v té době jsem měla kondičku, jak nikdy a odtrénovala nespočet tréninků (2 tréninky denně byl normální stav).

Někdo vám musí ukázat ten správný směr... Výsledek? Začala jsem víc jíst (už žádné jedno jablko a jogurt denně), ale těšila jsem se na každou svačinu a začala méně cvičit. Nespočet tréninků jsem nahradila tréninky kvalitními a nešla přes 4- 5 za týden. 

 

 


 

MARTIN

Proč do toho Martin šel:

Martin si řekl dost! V práci se vsadil, že zhubne a tak se na mě obrátil s prosbou ohledně jídelníčku a cvičení. Naším úhlavním nepřítelem byla vzdálenost, ale výsledek vidíte sami.

Jak jsme se k cíli dostali:

Hlavním problémem u Martina bylo vysoké množství sacharidů ve stravě a nepravidelnost. Zařadili jsme pohyb, Martin si koupil TRX a jelikož jezdí na mnoho několika denních služebních cest, bral si ho s sebou. Přes email jsme vše konzultovali a výsledek se brzy dostavil.